Strategické řízení


Strategické řízení

Strategické řízení vytváří a udržuje jedinečnou konkurenční výhodu, která vede k vítězství. Procesy tvorby, řízení a rozvoje strategie organizace jsou zásadní a nenahraditelné . Nezbytnou podmínkou přežití každé organizace je zpracovaná kvalitní mise (poslání), vize, strategie a systému realizace strategie (Šmída, 2007). Kvalitní strategie je pak základním nástrojem pro úspěšné strategické řízení a rozvoj organizace (Grasseová a kolektiv, 2010).

Strategie je neméně důležitá také pro organizace veřejného sektoru, neboť naplnění poslání a vize organizace vyžaduje popsání „cesty vpřed“, stanovení cílů, kterých chce dosáhnout a způsobu, kterým bude měřit pokrok při dosahování cílů. To vyžaduje jasnou strategii (CAF, 2013).

Pokud chápeme rozvoj organizace v širším kontextu, nutně mluvíme také o rozvoji procesů a jestliže strategie určuje rozvoj procesů, pak ale musí činit tak, aby tyto naplňovaly potřeby zákazníků, což se odráží primárně ve struktuře procesů organizace. Zatímco procesy jsou nástrojem realizace strategie, strategie je současně nástrojem jejich rozvoje (Řepa, 2012).

Balanced Scorecard a Strategické mapy dávají strategický kontext veškerého dění v organizaci. Jedná se o hojně používané a osvědčené metody, které by neměly v manažerském instrumentáriu procesně řízené organizace chybět.


Balanced Scorecard

Balanced Scorecard (BSC, metoda vyváženého pohledu na výkon organizace) představuje manažerskou metodu, která k tradičnímu pohledu na podnik skrze retrospektivní finanční měřítka přidává další, kterými lze vyjádřit hybné síly budoucí výkonnosti. Metoda byla vyvinuta Robertem Kaplanem a Davidem Nortonem a poprvé představena v roce 1992. Výsledný kauzální řetězec BSC je znázorněn na následujícím obrázku.


Na výkon organizace je nahlíženo ze čtyř základních provázaných perspektiv (Řepa, 2012):

Celý systém provázaných faktorů je uzavřen do vývojové smyčky: práce kvalifikovaných, loajálních a motivovaných zaměstnanců ovlivňuje rychlost a kvalitu procesů, což pozitivně ovlivňuje loajalitu zákazníků, kteří jsou zdrojem vysokých tržeb.

Výsledné zisky mohou být opakovaně investovány do zvyšování efektivity a účelnosti procesů a dalšího rozvoje a vzdělávání zaměstnanců.

Jak uvádí Řepa (Řepa, 2012), každá perspektiva může být dále rozpracována tabulkou, v níž ke každému jednotlivému cíli v této perspektivě je přiřazena metrika a dále příslušné akce, jež jsou k naplnění cíle nutné.



Strategická mapa

Strategická mapa formuluje metodický rámec řízení organizace v kontextu čtyř základních perspektiv. Rozvoj cílů v oblasti učení se a růstu umožňuje organizaci zlepšovat a rozvíjet cíle v oblasti interních procesů, které umožňují vytvářet hodnotu pro zákazníky a vytvářet příslušný finanční efekt. Základní cíl, tj. tvorba hodnoty pro vlastníka je soustředěn do oblasti´ finančního pohledu (Řepa, 2012):

Zákaznický pohled – hodnota pro zákazníka je rozdělena do tří skupin:

Hodnota je vytvářena prostřednictvím procesů organizace, které jsou soustředěny do vnitřního pohledu:

Potenciál procesů vychází z oblasti učení se a růstu, který je rozdělen do tří skupin:

 

Metoda Balanced Scorecard se může zdát velmi propracovaným manažerským strategickým systémem, je však pouhým vodítkem pro manažery, jak postupovat, abychom byli schopni komplexního pohledu na organizaci, její procesy a činnosti z hlediska různých zájmových skupin. Při implementaci BSC do strategického řízení organizace je nutné respektovat všechny souvislosti a navrhnout různé modifikace popsaného obecného modelu.